Drahomíra Tvrdíková o spolku Trutnoforte

Minulý týden zazněl v koncertní síni Bohuslava Martinů první koncert z  cyklu komorní hudby, který pořádá organizace Trutnoforte. Z pohledu posluchačů to byl jeden z nejlepších koncertů klasické hudby za poslední dobu. Trutnoforte je spolek, jehož cílem je obohatit trutnovskou kulturní scénu o žánry klasické hudby.

Chtěla bych pro klasickou hudbu v Trutnově přinést to, co přinesl Tomáš Katschner a jeho Jazzinec pro jazzové žánry.“ říká zakladatelka spolku Drahomíra Tvrdíková. Tato trutnovská rodačka, violistka  a učitelka v ZUŠ nám v následujícím rozhovoru přiblížila činnost a vize zmíněného spolku.

 

  1. Mohla byste nám stručně představit spolek Trutnoforte?

Trutnoforte je zapsaný spolek. Jeho cílem je rozšířit trutnovskou kulturní scénu o širší nabídku klasických žánrů a zároveň nabídnout místním umělcům příležitost k uplatnění se na domácí scéně. Spolek byl založen v prosinci roku 2017, v květnu roku 2018 jsme pak měli zahajovací koncert. V současné době máme 4 členy. Nejaktivnějšími členy jsem já a můj kolega Lukáš Červený.

Naší hlavní činností je pořádání koncertů komorní hudby. K dalším činnostem patří organizace hudebních kurzů pro předškolní děti, pořádání interpretačních kurzů pro žáky ZUŠ nebo administrativní zajištění doplňkových aktivit trutnovských hudebníků (například vytváření hudebního doprovodu do připravovaného dokumentu pro spolek Trutnov – město draka).

 

  1. Co vás vedlo k tomu, abyste založila tento spolek?

K založení Trutnoforte mě vedly zejména 3 důvody.

Prvním důvodem bylo, že jsem během studia konzervatoře neustále veřejně vystupovala a hrála na “kšeftech”, stejně jako většina studentů. Když jsem se pak po konzervatoři vrátila zpět do Trutnova, tak mi zde chyběla možnost profesního uplatnění. Nejen pro mě samotnou, ale obecně pro hudebníky, kteří se věnují klasické hudbě. Člověk buď učí v ZUŠ, nebo musí jet koncertovat do většího města, například do Hradce Králové nebo do Prahy, což je pro rodiče, kteří vychovávají děti, téměř nemožné.

Dále mě velmi inspiroval festival Jazzinec a jeho zakladatel Tomáš Katschner. Pamatuji si totiž na první koncerty v počátcích Jazzince, na které chodilo pouze pár posluchačů, většinou skalní fanoušci kapely Ostaš. V hledišti bývalo maximálně 30 lidí. Pak jsem se po studiu vrátila do Trutnova a zjistila, že tento festival naplní sál v KC Uffo a má velké renomé v Trutnově a v okolí. V ten moment jsem si říkala, že když se posluchači naučí chodit na jazz, tak proč by se nemohli naučit chodit na klasickou hudbu. Myslím si, že klasická hudba má oproti jazzu mnohem více možností, které může posluchači nabídnout, má delší tradici a rozmanitější žánry.

Třetí důvod je pedagogický. Učím na základní umělecké škole a setkala jsem se s vyjádřením starostí ze strany rodičů, totiž jak by se jejich talentované dítě živilo, kdyby tady v Trutnově zahájilo svou profesní kariéru. Rodiče také chtějí být se svým dítětem v kontaktu a série našich koncertů tomu pomáhá tak, že nabízí možnost uplatnění hráče na domácí scéně. 

 

  1. Díky Trutnoforte se tedy mohou uplatnit místní umělci. Na plakátu ale vidíme i jména mezinárodně uznávaných hudebníků a těles, například klavírista Stanislav Gallin nebo České filharmonické kvarteto…

Tito profesionálové jsou čtvrtým rozměrem činnosti Trutnoforte. Naším dílčím cílem je přivést osobnosti ze svého profesního okolí sem do Trutnova a zároveň se zdokonalit ve svém zaměstnání tím, že spolupracujeme s mezinárodně uznávanými umělci. Pro všechny hudebníky i zájemce o klasickou hudbu je totiž velmi důležité, aby se neustále vzdělávali.

Na tomto místě ale nesmíme opomenout osobnosti, které vyrůstaly a vyrůstají na trutnovské ZUŠ (například Kateřina Killarová, Tomáš Korbel, Barbora Mochowá, sourozenci Karolína a Lukáš Červený,  Lukáš Kytnar, Jan Přibyl a spoustu dalších). Takové osobnosti se brzy začínají prosazovat svým talentem i mimo Trutnov. Těmto žákům je  důležité nabídnout i jinou uměleckou osobnost, než jsou jejich učitelé a oni sami.

Proto jsme také zorganizovali interpretační kurzy pro žáky smyčcových oddělení ZUŠek na trutnovsku, které povedou členové Českého filharmonického kvarteta. Žáci, kteří kurzy absolvují, si pak mohou společně se členy kvarteta zahrát na jednom z našich koncertů (28.  března) dílo Stabat Mater od Antonia Vivaldiho.

 

  1. Můžeme vidět a slyšet přímo vás na některém z koncertů této sezóny?

Tím, že se věnuji organizačnímu zajištění koncertů a dalším činnostem v rámci Trutnoforte, tak mi nezbývá příliš mnoho prostoru pro vlastní cvičení na nástroj. Možná budu hrát jako řadový člen orchestru či nějakého komorního uskupení na závěrečném koncertu 25. června. 

  1. Zaujal nás právě ten závěrečný koncert, který je sestaven z děl pěti trutnovských skladatelů, což je obdivuhodný počet. Je v tomto Trutnov výjimečný, nebo lze tolik skladatelů nalézt i ve srovnatelně velkých městech?

Trutnov má ještě mnohem více skladatelů, mohu zmínit například Barboru Mochowou, Martina Matysku, Josefa Štrunce nebo Jana Haase. Mnoho učitelů ZUŠ také tvoří drobné úpravy písní pro žáky. Ale myslím si, že to není zas až tolik unikátní, srovnatelný počet skladatelů lze nalézt i v jiných městech.

 

  1. Jak může člověk podpořit činnost Trutnoforte? 

Nejvíce nás podpoříte tím, že budete chodit na naše koncerty. Nabízíme i permanentní vstupné na všechny koncerty v sezóně. Aktivní muzikanti se mohou stát členy našeho spolku a aktivně se podílet na organizaci koncertů. Zájemci o spolupráci se mohou obrátit přímo na mě. 

 

  1. Jak na vás působí trutnovská hudební, nebo i šířeji kulturní, scéna? Je pro návštěvníky i interprety dostupná a dostatečně pestrá? 

Pro mě je Trutnov unikátní v tom, že jsou zde lidé zvyklí chodit na kulturní pořady, které se zde produkují a ocenit kvalitní produkci, a to zejména díky festivalům jako je Jazzinec nebo Trutnovský podzim. To stejné platí i pro výstavy. Trutnov má neobvyklé množství galerií, ve kterých probíhá několik výstav ročně. Proto si myslím, že spolek Trutnoforte není nic výjimečného, naopak je to logické vyústění poptávky a situace v místní kultuře.

 

Drahomíra Tvrdíková, dipl. um.

Violistka, houslistka a matka dvou dětí Drahomíra Tvrdíková se narodila v Trutnově. V trutnovské ZUŠ absolvovala první cyklus hry na klavír a dále zde pokračovala ve studiu hry na violu, ve které dále pokračovala ve třídě Jaroslava Ruise na Pražské konzervatoři. Od roku 2010 vyučuje na ZUŠ Trutnov, nejprve vyučovala hru na klavír a později hru na housle a violu. Zde připravila jednu žačku k úspěšnému složení přijímací zkoušky na konzervatoř, její žáci také pravidelně získávají ocenění na soutěžích základních uměleckých škol. Drahomíra Tvrdíková několik let organizovala hudební kurzy “Cvrček muzikant” pro předškolní děti, se kterými jí v době vážné nemoci a rekonvalescenci pomáhali kolegové Lukáš Chudoba a Lenka Jiranová. Podílela se na vzniku folklorního souboru ZHOR, ve kterém se svými kolegyněmi působí jako umělecký vedoucí. Pravidelně koncertuje na trutnovské kulturní scéně, zejména v rámci spolku NaŽďár a při příležitostech jako jsou poptávky klasické hudby při svatebních obřadech. Prostřednictvím spolku Trutnoforte organizuje koncerty klasické hudby.